Listopad 2015

Malování na porcelán

14. listopadu 2015 v 15:22 | wecreateyoutoo |  Tvoření


Hned v úvodu bych chtěla poděkovat, že jsem se mohla zúčastnit výzvy společně s blogem DIY MINI PROJEKTY a zkusit si malování na porcelán fixami, které mi poskytla společnost SEVT, za což jí také velice děkuji!


Nachystejte si porcelánové nádoby jakýchkoliv tvarů a velikostí, vidíte, že jsem nepoužila typicky hrnek, ale džbánek a oválný talíř. Dále budeme potřebovat fixy na porcelán, které jsou bezva v tom, že poté nemusíme již finální výrobek péci, ale stačí nechat barvičky zaschnout a drží se i v myčce jako klíště :-). Pokud nevíte, kde takové fixy sehnat, koukněte se sem. A můžeme se do toho pustit!

Přiznám se, že jsem měla ze začátku s malováním problémy, než jsem "vykoumala", jak vůbec dostat na špičku fixy barvu nebo jak to vůbec roztírat na porcelán. Za chvíli jsem se však do procesu malování dostala, a doslova mě to pohltilo. S fixami se velice dobře pracuje a skvěle na porcelánu vyniknou. Výsledkem jsou kromě krásného nádobí také špinavé ruce. Já se rozhodla, že si na talířek nakreslím mandalu, a jak jsem si řekla, tak jsem udělala. Nejprve je důležité si rozkreslit černou fixou obrys celé mandaly tak, abychom byli s jejím tvarem co nejvíce spokojeni.

Takto vypadá rozkreslená mandala na mém talíři.

Pak jsem se již vrhla na vybarvování vzniklých ploch- výsledek vypadá takto:
Ještě mi zbyla chuť, a proto jsem se rozhodla namalovat nějaký jednoduchý vzor na džbánek- vyhrály to geometrické vzory ve zlaté barvě.
Doufám, že jsem Vás trochu inspirovala, protože Vánoce se kvapem blíží, a takový pěkný ručně malovaný hrneček s osobitou kresbou či vzkazem velice potěší. Jinak všechny potřeby naleznete na www.sevt.cz
Krásný den!


Hra na dospěláky

1. listopadu 2015 v 14:17 | wecreateyoutoo |  Kecací články
Dlouho jsem zvažovala, zda tento článek napsat, protože u mnohých by mohl rozvířit velkou diskuzi odlišných názorů, ale nakonec jsem se odhodlala. Je to další z mých kecacích článků, kde bych se s vámi ráda podělila o to, co mě trápí, a co nedovedu pochopit. Možná si po přečtení následujících řádků řeknete, že jsem nějaká ušlápnutá puťka nebo studený psí čumák s velice kritickým okem a já vás nechám si to klidně dál myslet. Ale věřte mi, že jsem úplně obyčejná holka, která se dovede dost dobře bavit- i bez alkoholu a další psychotropních látek. Příjemné čtení!
(Samozřejmě nechci házet všechny do jednoho pytle, jsou i slušné děti!)


Rozhodně bych to nenazvala problémem dnešní doby, protože se to dělo dříve a pravděpodobně se to bude dít i v dalších generacích, avšak je to jedna z mnoha věcí, které mě dokáží rozpálit do běla. Aneb když si děti hrají na dospělé. Věřte nebo ne, ale i já sama mám ještě v anglickém slově vyjadřující můj věk koncovku -teen, i když se za žádného teenagera rozhodně nepovažuji, a dokonce pro něj neshledávám pochopení.

Před nějakým časem jsem se stavovala pro svého mladšího bratra do školy, kterou navštěvuje, nutno dodat, že je to základní škola, kde se věková hranice pohybuje od 6 do 15 let a já jsem nestačila zírat. Asi je v dnešní době normální, že parta sedmaček s cigaretou v rudě červené puse na sebe před zraky cizích rodičů čekajících na jejich malé ratolesti křičí oslovení, hodící se spíše do vulgární anatomie pohlavní soustavy člověka. To jim není hanba? Taková slova by mi přes rty nepřešla, nedovedla bych je vyslovit. A nejspíše bych se styděla před zraky těch cizích lidí a před sebou samotnou.
Nerada bych házela špínu jen na základní školy nebo na základní školu mého bratra, bohužel takové věci se dějí i u nás ve škole a určitě i ve školách po celém světě.

Celou školní učebnou se rozlehla nadávka v podobě dámského přirození, přičemž jen pár lidí se otočilo, jaká že dívka vypustila takový hnus ze svých úst. Reakce? To je přeci tak strašně přitažlivé, když dívka mluví jak dlaždič, přičemž se jí z pusy line kouř z cigarety. Proč stále nemohu pochopit, co kluci vidí na holce, která má ve 13 letech namalované řasy, kolem očí rozetřenou podivnou modř, že to vypadá, jako by jí někdo nabil, pusu výrazně natřenou a dokola obtaženou, vlasy nabarvené, oblečení jako lehčí děvče a v batohu krabičku cigaret? Zamýšlela jsem se, kvůli čemu nebo komu to dělají. Možná proto, aby ukázali svoji sílu a stoupli v očích těch oblíbenějších vrstevníků, možná proto, aby vypadali dospělejší. Holt když někdo není vyspělý psychicky nebo fyzicky, musí si to dokázat jinak. U chlapců nad tím mohu někdy trošku přimhouřit oko, ostatně puberta je puberta, ale u holky mě to nějakým způsobem raní, ač je to její život- holka má vonět po parfému, ne po cigaretě.

Společnost se nejspíše neumí bavit ani bez alkoholu, tím nikoho nevyzívám k abstinenci, to vůbec. Napít se na oslavě narozenin, v míře, s přáteli. Ale alkohol do ruky dětem nepatří, ač si mohou dokazovat dospělost,jak chtějí! Před měsícem se konala u nás v obci jedna akce, které jsme se s kamarádkami rády zúčastnily. Po chvíli chození okolo stánků a mačkajíc se davem lidí, jsme potřebovaly na záchod. Nuže jsme se zastavily v jedné restauraci, kde nabízely placené WC. Když jsem se rozhlédla kolem, bylo mi k pláči. Stoly byly obsazené dětmi, kterým bylo nanejvýš 15, každý měl v pravé ruce mobil, v levé cigaretu a na stole alkohol. Prach obyčejný alkohol. A tom jim to někdo nalije? Asi bych si to být obsluhou nedovolila, když při tak velké akci je město plné policistů a podávat alkohol neplnoletým je zakázané. V podstatě mi je líto jejich rodičů, třeba jsou to dobří lidé, kteří prostě výchovu svého pubertálního klacka nezvládají a doma sedí celý den u telefonu ve strachu, co je s jejich dítětem, zatímco on si vesele trajdá po barech, kouří jednu za druhou jako fabrika ,z vesela se opíjí, přičemž každé jeho druhé slovo byste určitě ve slovníku marně hledali. Vězte, že jsem si to nevymyslela, ale moc dobře to znám ze svého okolí. Bez "chlastu" nedají ani ránu a neumějí se bavit. Pak se na mě a na hrstku mých přátel dívají s přimhouřeným okem, copak je to za podivíny, kteří jdou v 9 spát, v 7 se vzbudí bez kocoviny a kruhů pod očima. A jak se oni dívají na mě, já se zas s přimhouřeným okem dívám na ně, protože opíjet se ve věku, kdy ještě neviděli občanku a usínat s cigárem v puse ve dvě ráno ,zase nepřijde normální mně.

Tak nějak marně doufám, že je to za chvíli přejde, že už nebudou kouřit (jak cigarety, tak trávu) a své priority budou hledat jinde. Že nebudou vroucně uctívat zmalovanou holku, za jejíž slovník by se i dlaždič styděl, ale tu, která má něco v hlavě a ne na "ksichtě". Dokáži být velice tolerantní, ale až na to budou mít věk. Cigarety, tráva, alkohol, trajdání po barech mně přijdou v tomto věku dost ubohé a nechápu, jak si někdo může připadat dospělejší. Možná si řeknete, že jsem asi nějaká vzorná šprtka, která sedí rovně jako prkno a mluví, jen když je tázána. To tedy nejsem, ale víte, co si myslím, že dělá člověka dospělejším? Vzdělání. Takže vás srdečně prosím, uhaste tu cigaretu, kterou právě kouříte a běžte si pro učebnici, ať se vám ty známky, které vám zkazil alkohol, vrátí zase do normálu. Někteří na mě hledí s nepochopením, když řeknu, že jsem si místo zamilovaných románků nebo esemesek v mobilu četla v Atlasu lidského těla a knihu o forenzní patologii. Že jsem si přes prázdniny opakovala anatomii lidského těla od epitelů po žlázy s vnitřní sekrecí. Ale mě to baví. A víte co? Radši budu patřit k té zvláštní spodině ve třídě, která se dobře učí a chodí spát v 9, než být obdivována za to, že kouřím, piju a vymetám bary v okolí. A vám přeji, ať se z toho zase brzo dostanete. Protože další řešením je už jenom smrt.


Děkuji za přečtení mého článku!